Reportáž z desátého ročníku armwrestlingové soutěže
Golemova ruka, 10.2.2007, Brno

Zde soutěž probíhala - Kinokavárna, Brno - Černé pole

První kroky samozřejmě vedou k registraci

Sál byl zcela zaplněn
Mnohokrát jsem slyšel, že na závody jezdí málo lidí a pokud někde bylo přes padesát soutěžících, tak to byla velké událost. Na desátý ročník Golemovi ruky přijelo stodevatenáct závodníků a hned se zase ozývalo, že je to zase moc. Lidem se člověk asi nezavděčí. Přijel rekordní počet pákářů a proto si myslím, že se soutěž zrychlit nedala. Jedině snad na úkor kvality soutěže.
Sál byl prostorný, ale díky velkému počtu soutěžících i diváků, byl zcela plný a člověk, který přišel později si již bohužel neměl kam sednout.

Zástupce firmy Nutriproduct
Potěšilo mě, že poprvé v historii se na závodech prezentovala nějaká firma z oblasti výživy (Nutriprodukt), která zdarma poskytovala všem přítomným své iontové a energetické nápoje. Snad právě proto, že to bylo poprvé, nesetkala se tato nabídka s takovým zájmem, jaký by si zasloužila. Věřím, že časem si pákaři uvědomí, že k této sportovní činnosti patří i správný pitný režim.
Zástupce firmy Nutriprodukt mi potvrdil, že pokud na nějakých závodech vyhlásí, že dávají iontové nápoje zdarma, seběhnou se všichni závodníci (prý hlavně cyklisté) a tvoří se fronty. Zde se přítomní nějak styděli. J
Před začátkem soutěže a o přestávce mezi levou a pravou rukou ocenili diváci projektor, který promítal na plátno zápasy z různých pákařských soutěžích.

Zástupci zúčastněných států
Z původních slibovaných 12-ti zemí přijelo „jen“ sedm - Německo, Egypt, Slovensko, Maroko, Maďarsko, Belgie a samozřejmě zástupci České republiky.
Levá ruka trvala déle než pravá, protože levá ruka se jela na dvou stolech a pravá, alespoň ze začátku, na třech.

Všech šest rozhodčích

Hlavní rozhodčí - Willi Demostier vysvětluje drobnosti rozhodčím
Nebyla nouze ani o úsměvné okamžiky. Jeden příklad za všechny: hlavní rozhodčí Will chtěl něco vysvětlit soutěžícímu, který neuměl anglicky. zavolal si Zuzku Svobodovou (jednu z rozhodčích), aby mu to přeložila. Bohužel Zuzka to závodníkovi též nevysvětlila, ačkoli anglicky uměla perfektně. Závodník byl Maďar, čehož si Will nevšiml a divil se, proč mu to Zuzka nevysvětlí. Po chvilce se zavolal ten správný tlumočník, který uměl anglicky i maďarsky.

Egyptská výprava

Egypťanka v plném nasazení
Egypťanů přijelo celkem dvanáct a ne všichni uměli anglicky. Jeden, který uměl, vysvětloval, proč má na rukou lyžařské rukavice a na hlavě čepici. V jejich zemi je poměrně velké teplo a dvacet stupňů je pro ně celkem zima. Proto většina z nich byla dost oblečená.
Také se nemohli smířit s tím, že v soutěži záleží na losu. Nechápali, proč by měl jít Egypťan s Egypťanem.
Jedna soutěžící z Egypta se zřejmě vryje do paměti všem. Do každého souboje šla opravdu naplno.
Jedna věc, nad kterou jsem se trochu pozastavil, bylo povzbuzování k lepšímu výkonu. Jsem zvyklý na hlášky „máš na to“. „neucejtíš ho“ a jiné. Tohle povzbuzování bylo fyzické. Abych byl přesnější, k lepšímu výkonu měla pomoci facka. Už jsem to viděl na závodech v silovém trojboji nebo třeba ve vzpírání, ale na páce to pro mě byla novinka. Pokud fackoval chlap chlapa, tak to bylo v pohodě. Valil jsem ale oči, když dal facku závodník závodnici před každým zápasem.
Nejzajímavějším zápasem se zřejmě stal souboj na levou ruku Martina Vodáka s Egypťanem Ibrahimem Helmym. Byl několikrát přerušen a pod pódiem se ozývali Češi i Egypťané, že rozhodčí nadržují chvilku tomu a chvíli zase tomu druhému. Nakonec vyhrál Ibrahim Helmy.
Druhým zápasem, který zvedl diváky ze židlí, byl dlouho očekávaný souboj Franty Živného s Maďarem Gyorgym Szász .


Hlavní rozhodčí: Willi Demostier - Belgie

Egyptský zástupce...

...předává pamětní plaketu prezidentu ČAPR Milanu Svobodovi

Zástupci městské části Brno sever, u mikrofonu Mgr Zdeňka Tůmová

Vedoucí soutěže Jan Pavlica

Ceny

Nádhera, že?

Zřejmě se budu opakovat, když řeknu, že soutěž i přes drobné chyby proběhla v pořádku.
Jediná věc, kterou všichni vnímali trochu negativně, byla doba trvání celé soutěže. To bohužel na mezinárodní soutěži se 119 závodníky nešlo ovlivnit. A co myslíte, bavila by nás soutěž, kde by v každé kategorii bylo šest či méně soutěžících a některé kategorie by bylo nutné sloučit s vyššími, protože přijela jen polovina účastníků?